O víkendu 15.-16.11.2014 proběhla v Brně vrcholná akce Českého svazu Taekwondo ITF Mistrovství České republiky. Této akce se zúčastnilo celkem 392 závodníků z 25 škol. Za školu Silla startovalo historicky nejméně závodníků, a to pouze 13. Úbytek závodníků je zapříčiněn domluveným přestupem celého týneckého oddílu školy Silla pod školu Hwa-rang. Důvodem této změny byla pro mne nemožnost dojíždění do 70 km vzdáleného města a to s ohledem k rodinným povinnostem maminky dvou holčiček ve věku 3,5 a 6 let. Ale o Týnecké taekwondisty je myslím velmi dobře postaráno. Vždyť mají jako trenéry manželé Vomáčkovi, oba nositele IV. Danu, dlouholeté úspěšné reprezentanty a poté trenéry státní reprezentace. A navíc jim jako asistent pomáhá další zkušená trenérka Blanka Hrubá.
Ale zpět k MČR a škole Silla. I v tak malém počtu se nám dařilo a ziskem 4 zlatých, 6 stříbrných a 5 bronzových medailí jsme se umístili na velmi pěkném osmém místě v celkovém pořadí škol. A to nám ještě jeden favorizovaný borec ze závažných osobních důvodů nedorazil :-(((. Jen pro srovnání, vítězná škola Ge-baek Hosinsool měla výpravu čítající 106 závodníků.
A nyní k jednotlivým výkonům. Jako vždy se ukázalo, že výkony odpovídají úsilí, které v přípravě podstoupíte, a že bez práce nejsou koláče. Naštěstí náš tým se až na výjimky připravil na závody skvěle. Jako největší pecku bych viděla výkon veterána Iva Moravce, který začal po roční pauze zapříčiněné zdravotními problémy se zády opatrně a zkusmo cvičit až od října. Záda držela a tak na průzkumný dotaz „Ivo, co takhle republika a tuly“ na mě sice koukal, zda jsem se nezbláznila, ale semínko bylo zaseto… Ivo se vždy velmi rád pral, ale tuly bral jako nutné zlo. Zádům ale sestavy očividně dělaly dobře! A hlavně na závody vezl svého syna, takže do Brna stejně jet musel. To by byla veliká škoda to nezkusit! A bylo z toho zasloužené zlato ze sestav veteránů I. Dan. A kdo mě zná, toho asi nepřekvapí, že jsem Iva přihlásila i na sportovní boj. Obzvlášť, když jsem ho viděla na tréninku. Je zvláštní, že čím je člověk dospělejší, tím je skromnější a necítí se na závody připravený. A od toho tu jsou trenéři, že Ivo ☺! Jen příště prosím náhodou nezapomenout dobok, pásek, chrániče a zuby:-))). No a jistě jste zvědaví, jak to dopadlo. Ivo byl na matsogi druhý, když ve finále podlehl dlouholetému seniorskému a nyní již také čerstvě veteránskému reprezentantovi Jaroslavu Maškovi. Takže podle mne určitě úspěšný výlet. Škoda jen, že k tátovým medailím nepřidal další i syn David, kterému postup do semifinále utekl doslova v posledních vteřinách.
Dalšího velkého úspěchu dosáhl v seniorech Michal Vavrinec. Sice ve speciálních technikách, kde se rozeskakoval o medaile z toho byla se smůlou jen bramborová, ale Michal si to vynahradil ve sportovním boji, kde se ve váhové kategorii do 78 kg probojoval až do večerního finále. Zde před plnou halou v rámci slavnostního večera za přítomnosti televizních kamer zaslouženě vybojoval zlato v jedné z nejprestižnějších váhových kategorii sportovního boje.
Tento finálový večer jsem měla opravdu napilno, neboť do finále se probojoval i náš druhý borec Jan Radina, který se přihlásil schválně do vyšší kategorie – matsogi do 85 kg (přitom váží 73kg). Ve velmi pěkném finále nakonec Honza podlehl velmi zkušenému, výrazně těžšímu a vyššímu soupeři, a získal tak krásné druhé místo. Třetí z našich se ve slavnostním finále představila Martina Kopecká, a to v technických sestavách na II.Dan a bylo z toho také stříbro. Minulé závody sice Martina vyhrála, ale 3 týdny před MČR ulehla s angínou a výpadek tréninku byl na výkonu znát. Ale i přesto Martina ke stříbru z tulů přidala ještě bronz ze sportovního boje seniorek do 57 kg.
Velmi mile nás také překvapila juniorka Nicole Pokorná, která si ve velké konkurenci reprezentantek vyskákala nádherné třetí místo ve speciálních technikách. Statečný výkon také předvedli oba Šedinové – jak otec Radek v technických sestavách 5.-6. kup, tak i syn Jakub v juniorech, kde se i statečně pral. Bohužel nestačil na zkušeného závodníka, ale pokud mu píle vydrží, tak se určitě úspěchy brzy dostaví. Vždyť nejdůležitější je se naučit prohrávat a z prohry se poučit. Vyhrávat umí každý :-).
V technických sestavách seniorů jsme ale měli ještě jedno želízko v ohni, Petra Kotase, který podlehl až ve finále, takže opět krásné stříbro. Jen škoda silového přerážení, kde Petr závodil poprvé a bohužel se nekvalifikoval. U této disciplíny je potřeba veliká zkušenost a holt na poprvé to nevyšlo. Ale je to výzva a Petr už se těší na další závody, kde se hodlá s přerážecími deskami opět poprat. V seniorkách v neděli také poprvé startovala Iva Nasadošová ve sportovním boji. „Na ulici“ by Iva jednoznačně vyhrála, ale v ringu si bohužel soupeřka nabodovala více. Ale taková chuť do boje, kterou má naše Iva se jen tak nevidí. Tak teď už jen napilovat kopy a útočné kombinace. V áčkových juniorkách Veronika Černovská vybojovala stříbro, ale její častá zranění se bohužel projevila na fyzické kondici a doufáme, že na příštích závodech bude již Verča fit a popere se jako „za mlada“ ☺.
Říká se to nejlepší nakonec. Úplně jako poslední se v neděli v 17.00 hod. konečně rozjela váhovka áčkových juniorů +75 kg, čili kategorie Marka Žaloudka. Marek postupoval pavoukem bez ztráty kytičky a v semifinále narazil na soupeře, který ho před 14 dny vyřadil na závodech STM. A tak motivace Marka byla jasná – porážku vrátit a postoupit do finále. Po remíze ze základního kola došlo na minutové nastavení, kde se vítězství neustále přelévalo ze strany na stranu, a ještě 3 vteřiny před koncem nebylo rozhodnuto. Markovi se doslova v poslední vteřině podařil čistý zásah rukou. Hurá, jsme ve finále. Zde se jednoznačně projevila výborná a poctivá Markova příprava, kdy jsme doslova chcípali na trénincích. Ale vyplatilo se. Ve finále umřel na fyzičku soupeř a Marek jednoznačně a zaslouženě zvítězil. To byla opravdu skvělá tečka po celém závodním dnu. Pak už jen foto na stupni vítězů a jedeme domů.
Jo a já jsem se asi po 15 letech přihlásila na závody také a to do seniorek (nikoli veteránek, kam věkově patřím) a mám zlato z tulů, stříbro z přerážení a bronz z matsogi – 57kg takže snad docela dobrý ☺.
A co dál? Máme moc šikovný nábor, který se společně s dalšími skupinami připravuje na zkoušky na vyšší technické stupně (středa 10.12 od 17.30) a s dětmi pojedeme na přátelské závody do Bělé p. Bezdězem v sobotu 13.12.2014. Po vánočních svátcích a zaslouženém odpočinku nás v únoru nás čekají závody v Nymburce (Mistrovství Čech – každý s každým) a v březnu opět zkoušky na vyšší technické stupně a tradiční Czech Open, veliké mezinárodní závody v Nymburce.
Ing. Radka Heydušková, IV. dan,
foto Ing. Marcel Heydušek, III. Dan